Showing results by narrator "Dana Černá" in All Categories

Dvacet čtyři orientálních příběhů o lásce, zradě, kouzlech a moudrosti v převyprávění Eduarda Petišky patří mezi zlatý fond literatury. Král Šahrijár ze vzteku, že ho jeho manželka podváděla, nechal zabít nejen ji a provinivšího se otroka, ale od té chvíle si nechal každou noc vodit novou pannu a ráno ji dal setnout hlavu. Tak to šlo den za dnem tři roky. Když dorostla Vezírova dcera Šahrazád do věku, že by mohla být předvedena před krále, požádala o to otce s tím, že buď se jí podaří přežít, nebo alespoň zachránií jednu dívku místo sebe.

Je to sen, realita, horor, blouznění v horečce nebo noční můra? Amanda leží na nemocničním lůžku a hledá bod zlomu, okamžik, kdy jedním banálním krokem odbočila z cesty a směřuje k nevyhnutelné katastrofě. Společnost jí dělá chlapec David, který jí svými otázkami pomáhá rekonstruovat, co se přihodilo s její dcerou Ninou a proč se Amandou tolik střežená záchranná vzdálenost prolomila. Při hledání toho momentu trvá nekompromisně na detailech a nutí Amandu přehrát si každý detail toho léta na odlehlém argentinském venkově.

Žena, která sní o velké lásce a po mnoha peripetiích ji konečně nachází, to je nejčastější téma čtiva zvaného červená knihovna... Román pro ženy není vlastně o ničem jiném. Dvaadvacetiletá Laura, redaktorka populárního dámského týdeníku "Vyrovnaná žena", a její předčasně ovdovělá matka Jana, povoláním překladatelka, také touží po vysněné lásce. Aby dosáhly svého, musí ovšem ze svých představ slevit.

Román sleduje tři sestry Dashwoodovy, které se musí přestěhovat se svou ovdovělou matkou z Norland Park, kde vyrůstaly. Panství totiž v rámci dědictví přechází na Johna, syna z prvního manželství pana Dashwooda. Sestry i se svou matkou si musí hledat nový domov. Mají možnost pronajmout si skromný dům v Devonshiru, na pozemku vzdáleného příbuzného, Sira Johna Middletona. Tam Elinor a Marianne zažívají lásku, romantiku a zlomená srdce.

Proslulý brazilský spisovatel se ve svém románu inspiroval příběhem mladé Brazilky. Venkovská dívka podepíše v Rio de Janeiru s evropským podnikatelem smlouvu, která jí má zajistit kariéru tanečnice, když však pozná skutečné podmínky práce v ženevském podniku, dá přednost svobodnějšímu životu prostitutky. Tak předčasně vyzrává a vzdaluje se ideálům mládí, místo snů má cíl: našetřit peníze na koupi statku v Brazílii.

Klasický román anglické autorky o hledání pravého životního partnera je půvabným, pomalu plynoucím líčením života členů střední třídy v Anglii, jejich zájmů, zábav a citů. Román pro všechny, kdo si oblíbili hrdinky Jane Austenové obdařené inteligencí, vtipem a morální pevností. Tento půvabný skvost psala autorka na sklonku své literární dráhy a vložila do něj všechen svůj tvůrčí um i ohlédnutí za vlastním životem s otázkou, zda ji něco v životě neminulo. Spisovatelka se těší z každého slova, pečlivě je váží, místy jen naznačuje, aby nenarušila jemné předivo vyprávění o vztazích mezi rodiči a dětmi, mezi sestrami i mezi mužem a ženou.

Zachary Ezra Rawlins je obyčejný vysokoškolský student, který jednoho dne objeví v univerzitní knihovně zvláštní knihu. Nejprve se nedokáže odtrhnout od příběhů nešťastných milenců, sběratelů klíčů a bezejmenných akolytů, pak však narazí mezi řádky na něco nečekaného – na příběh z vlastního dětství. Stopy v podobě včely, klíče a meče ho postupně přivedou na maškarní večírek v New Yorku, do tajného klubu a obrovské knihovny, ukryté hluboko pod povrchem země. V domově ztracených měst a moří a dávno zapomenutých příběhů přestávají platit běžné zákony prostoru a času.

Čtyřdílná kronika vypráví o osudech severočeského podnikatelského rodu Heřmanů od konce 17. století až do zrušení nevolnictví na sklonku 18. století. Životní peripetie členů rodu, kteří se stanou sklářskými a textilními podnikateli, umělci, úředníky i učenci, se prolínají s příběhy rázovitých severočeských postav – hraběcím rodem Kinských, sloupskými poustevníky, polevskými a šenovskými obchodníky, členy tajných evangelických sekt, jezuity i rozmanitými císařskými úředníky a kněžími. V závěrečném dílu tetralogie se vrací Falknovská huť částečně zpět do vlastnictví rodu Heřmanů.

Nebyla na Lvech, nejezdí na Maledivy ani do Hollywoodu! Zato jezdí na chalupu, má děti, muže, psa, starosti, práci v divadle a díky tomu spoustu příhod. I když pracuje po večerech v bizarním kostýmu s vrstvou make-upu na tváři a občas ji vidíte v televizi, je herečka člověk, jako každý jiný. Její pyramida potřeb je zrovna tak obtížně zdolatelná jako ta vaše. A občas stejně jako vy klopýtá už na těch nejnižších stupních.